7 DNÍ V JORDÁNSKU

úterý 24. září 2019

Vždy jsem chtěla mít kamarády, se kterýma se sbalím a odjedu prozkoumávat krásy naši matičky Země. Nikdy jsem však neměla to štěstí a tak o svých cestovatelských snech pouze snila.
Vždy jsem byla vlk samotář, vlk který se nedokáže prosadit a vlk, co si nevěřil v tom co dělá. Až do teď. Člověk by měl popustit uzdu, odhodit své zábrany a překonat sám sebe. A to jsem taky udělala.
Díky facebookové skupiny na spolucestování jsem našla parťáka, který by se se mnou vydal za hranice České Republiky. Tak se taky stalo a my odletěli v sobotu 24.8. 2019 do Jordánska.


SOBOTA 24.8.2019

Celé naše dobrodružství začíná v sobotu na letišti Václava Havla v Praze, kde jsme se díky společnosti Ryanair přesunuli do Ammánu hlavního města Jordánska.
Letenky jsem sehnala přes stránku Pelikan.cz a celá cesta proběhla naprosto v pořádku, ačkoliv jsem slyšela dost negativních zkušeností jiných cestovatelů.
Na letiště v Ammánu jsme dorazili něco okolo 18 hodiny. Časový posun +1 hodina, tudíž se takzvaného jet lagu nemusíte obávat.
Zda-li chcete ušetřit, doporučuji si před odletem pořídit Jordan pass, ve kterém máte kromě vstupů na 40+ atrakcí také víza, která jsou potřebná pro vstup do země.  Můžete si jej objednat však i na místě, neboť na email vám dorazí během minuty a postačí  ukázat QR kód. Bylo s tím ale v průběhu cesty dost nepříjemností, za mě tedy vytisknout a mít jej u sebe fyzicky. Pokud se rozhodnete vyrazit bez JP, víza vás vyjdou na 40 JOD, které musíte uhradit hotově. Na letišti je směnárna, nicméně kurzy jsou opravdu mizerné.
Po vyzvednutí kufrů, jsem si vypůjčili auto u společnosti Budget, která není jedna z nejlevnějších, nicméně my u sebe neměli kreditní kartu a jako jediná autopůjčovna nám vyhověla. Možná jen díky čirému zoufalství v naších očích. Doporučuji si auto rezervovat předem. Na letišti najdete zástupce mnoha půjčoven. Auto si důkladně nafoťte, každý malinký škrábanec. Obejdete se tak nepříjemnostem po navrácení.
Pokud nechcete spoléhat na veřejné wifi, doporučuji si pořídit simku od společnosti Zain, kterou také najdete na letišti. Vyjde vás ze všech nejlevněji. My se však obešli i bez ní, proto si dovolím říci, že není až tak moc důležitá.
Najít ubytování za příznivou cenu v Ammánu, je nadlidský úkol. My však bydleli v Jordan River Hotel, který vede moc milý majitel. Ačkoliv zdi byly oprýskané a nemá lichotivý vstup, bylo v něm čisto, voňavo a stálo to za to.



2. DEN

Z rána jsem se vydali podél Mrtvého moře do volně přístupného kaňonu Wadi Numeira. V plánu byl i Wadi Mujib, který jsme sice neabsolvovali, ale doporučila bych jej více.
Samotnou cestu nám museli pomoci najít místní vojáci, ale oba tyto kaňony jsou přístupné od cesty. Wadi Mujib je turistická atrakce, tudíž ukazatele neminete. Wadi Numeira je pár metrů od cesty.
Po příjezdu přišlo zklamání. Neskutečný zápach od rozkládajících se zdechlin koz, které na začátku byly doslova všude, o plastech a příšerném nepořádku nemluvím. Jsou to přesně ty pohledy, které na internetu nenajdete a nedozvíte se. Pokud máte odhodlání a překonáte několik desítek metrů v tomto prostředí, otevře se vám dech beroucí pohled. Pískovcové skály, potůček a sem tam překážka, kterou musíte překonat. Dle internetu je tato trasa WN na pár hodin, nicméně nás zastavila překážka, kterou jsem neměli odvahu překonat a proto jsme šli +- hodinku proti proudu a zase zpátky.
Při cestě zpět jsme se zastavili osvěžit do Mrtvého moře na volně přístupnou pláž. A přišlo druhé zklamání. Neskutečný nepořádek pokračuje i nadále. Člověk se až štítí vůbec na "pláž" položit své věci. Možná jsme jen neměli štěstí najít krásnější místo se solnými útesy, ale chtěli jsme jen jedno. Říká se, že Mrtvé moře (které vlastně moře ani není, nýbrž jezero) je 10x slanější než moře a proto vás nadnáší, aniž by jste museli máchat rukama či kopat nohama. A v skutku funguje! Stačí se uvolnit a vaše tělo se automaticky nadnese nad hladinu. Nicméně pokud čekáte, že vás osvěží, musím vás zklamat. Toto jezero bylo neskutečně teplé, dle internetu jsou teploty vody během srpna 34-37 stupňů.
Léčebné bahno najdete na břehu Mrtvého moře, tudíž o něj ani na veřejné pláži nepřijdete.
Po koupačce jsme se opláchli v malém vodopádu, který byl kousek nad pláží a vyrazili skrz Main St plnou kopců, serpentin a nádherných výhledů  do Madaby, kde nás čekalo ubytování.
Madaba je dle mého nejkrásnější městečko, které jsme navštívili. Čisté, malebné a cítila jsem se v něm velmi příjemně. Možná to bylo kouzelnou noční atmosférou a velmi veselými lidmi.
Ubytováni jsme byli v Madaba Hotel, který je velmi příjemný rodinný hotel. Klimatizace, vlastní koupelna, snídaně v ceně a v patře terasa, kde si můžete za 5,20 JOD vychutnat vodní dýmku.

 (realita kaňonu Wadi Numeira)

3. DEN

Třetí den jsme si pospali. A to byla chyba! Nejen, že jsme se zasekali kvůli výměně eur na JOD, ale nestihli jsme vše, co bylo v plánu. Nejprve nás vyhodili ze tří bank, kde nám nemohli vyměnit peníze a než jsme našli směnárnu, byl čas oběda.
Nicméně jsme se vydali autem na zříceninu křižáckého hradu Kerak, který rozhodně stojí za návštěvu. Vstup je součástí Jordan passu a hrad skrývá nejen nádherný výhled do okolí, ale také různé chodbičky, které na vás dýchnou tu pravou atmosféru.
V plánu bylo se přemístit na západ slunce do Malé Petry, kterou doporučuje před Petrou navštívit každý místní Beduín i turista. My ji bohužel nestihli a tak se vydali rovnou do Wadi Musa, což je město u malebné Petry.  Když si vzpomenu na ubytování v Anbat Midtown hotel, cena a kvalita se opravdu nedá srovnat. Trávili jsme zde dvě noci a byli jsme s Martinem oba nadšení!  Moderní hotel, který na dvě noci pro dvě osoby i se snídání vyšel na cca 1600,- (50 JOD). Každý pokoj měl svou koupelnu a restaurace/jídelna, která sídlila v nejvyšším patře byla naprosto famózní. Bohaté snídaně, nádherné výhledy nejen na okolní město, ale i Petru, kde si večer užijete pohádkové západy slunce s kávou nebo čajem v ruce, který je od 18 hodin zdarma.
Večer jsme se vydali na Petra By Night, která je pouze 3x do týdne. Cena za osobu je 17 JOD a JP zde neplatí. Nezkoušejte se zde protáhnout s davem, nevyjde vám to. My to samozřejmě zkoušeli a stejně jsme vstupenky museli zaplatit. Ptáte se, zda-li 17 JOD za noční Petru stojí? Jednoznačně! I když zklamání přišlo s davem lidí, uvítala bych spíše komornější akci, na kterou pustí maximálně pár stovek lidí. Nám osobně přišlo opravdu nefér, aby si lidé kteří přišli jako poslední, posedali do první lajny před nás. Když opomenu šum hlasů ostatních turistů, byla to krásná podívaná a kouzelný zážitek. 1500 svíček, které osvětlovalo okolí, Beduín který vám hraje na flétničku, zpívá či vypráví příběh a finální osvětlení samotné Pokladnice bylo dokonalé. Nehledě na to, že si můžete vychutnat i typický beduínský čaj. Pokud se na vás tedy dostane. :)


4. DEN

Celý  den jsme věnovali samotné Petře. Tedy spíše půl den, jelikož jsme zvládli pouze jednu trasu. A to tu hlavní. Jestli se chcete vyhnout davům turistů, vyrazte z brzkého rána. My na místo dorazili okolo 7:30 a už už jsme předbíhali Japonské turisty se selfie tyčemi a deštníkem, kdyby náhodou pršelo. Myslete na to, že i když zde platí JP, musíte se zastavit na pokladně, kde dostanete razítko. Není zač, ušetřila jsem vám zbytečné kroky navíc. Pak už jen stačí vybrat si trasu a po vlastních se vydat kaňoněm Siq k Pokladnici, udělat si foto s minimem turistů a vydat se dál. My si zvolili již zmiňovanou hlavní cestu ke klášteru Ad Deir. V hotelu vám budou nabízet jeep, který vás zaveze ke Klášteru a vy si tak vychutnáte cestu zpět bez turistů. Nicméně se to opravdu nevyplatí a je to výšlap, který vaše nohy zvládnou levou zadní. My se vydali po svých, zastavovali, kochali se, fotili a i přesto jsme klášter měli s minimem lidí. Očekávejte však, že vás čeká spousta schodů nahoru a proto mějte pevnou pohodlnou obuv. Dost často vídám nešvar Instagramu, kde chodí děvčata v lehkých sandálcích, aby na fotkách vypadala dobře. Pokud plánujete navštívit pouze Pokladnici, můžete si dovolit mít i sandálky. Nicméně celá Petra je daleko krásnější než v prospektech a je škoda ji nevidět celou.
Na mé překvapení byla čistá a prodejci či průvodci nás skoro neobtěžovali.



5. DEN

Z brzkého rána jsme se vydali do vesničky Wadi Rum, kde jsme si domluvili ubytování v beduínském táboře v jedné z nejkrásnější poušti světa. Cestou jsme se zastavili na pár výhledu a fotek velbloudů, kteří zde pobíhají jako u nás srnky.
Rozhodně doporučuji se zastavit na Wadi Rum station, kde stojí historická lokomotiva s pár vozy. Dýchne na vás tak kouzlo westernu. Jeden z vozů (poslední) je dokonce i otevřený a proto vám dovolí do něj nahlídnout či se v něm posadit.
Po předešlé domluvě skrz Whats App jsme se setkali s majitelem  Future campu ve Wadi Ram. Dříve než vás do vesnice pustí, musíte si ve visitors centru nechat do Jordan passu dát razítko nebo zaplatit poplatek.
Setkání se Salameh ( +962 7 7714 4912) jsem se obávala. Jak se najdeme, když nemáme data? Na začátku nás však odchytil jeden z Beduínu, sdělili jsme název kempu, ukázali fotku a do 2 minut nám vedle auta přistavila obrovská Toyota s moc milým obličejem. Salameh nás svezl do jeho domečku, kde jsme se seznámili s jeho rodinou. Má dvě malé děti. Jeho žena nám připravila typický beduínský čaj. Ačkoliv nerada sladím kávu nebo čaje, čekejte že si během pár šálků, které po cestě vypijete , zvyknete. Domluvili jsme se na jeep tour. Finančně jsme byli dost omezení (proč, dozvíte se ve článku Jak (ne)cestovat do Jordánska) i přesto nám však vyšel vstříc. Ačkoliv na nás minimálně 1000 Kč prodělal.  Během několika minut pro nás přijel Salamahův bratr, dostali jsme malou svačinku a vyrazili do pouště. Jízda na korbě auta je tedy zážitek sám o sobě. Nezapomeňte si vzít brýle, vítr za jízdy je opravdu silný. Měli jsme mnoho zastávek po krásných místech pouště, včetně projití kaňonu, kdy nás řidič vysadil v bodě A a my měli dojít do bodu B, kde měl čekat. Ani nevíte jaký kámen ze srdce nám spadl, když na nás opravdu na druhé straně čekal!
Ve Wadi Rum se nachází tábor vedle táboru, my si údajně zvolili nejlépe. Future camp je jeden z posledních táboru s nádherným výhledem na zapadající sluníčko. Ačkoliv jsme v něm byli sami, celý personál si nás natolik rozmazlil dobrým jídlem, pitím a zacházením, že se nám druhý den ráno těžce odjíždělo. Pokud si chcete užit dech beroucí noční oblohu s mléčnou dráhou, Wadi Rum je ta pravá volba!



6. DEN

Brzy ráno jsme se z campu přemístili zpět k autu, rozloučili se s jordánskou pohádkou a vyrazili do Aqaby. Aqaba je krásné město. Možná jedno z nejčistších a doprava zde není tak šílená, jako v Ammánu. Podél pobřeží se nachází mnoho luxusních resortů, takže nečekejte že mezi nimi najdete škvíru na koupání. Veřejná pláž pro nás nebylo to pravé ořechové. Hlava na hlavě, muslimské ženy posedávali na břehu a muži s dětmi se koupali v moři. Pláž je kamínková a sem tam kolem vás plave obal od snickersky. Pohledy mužů i žen jsme si během procházky užili až až. Nicméně jsme se shodli na tom, že tady se koupat nebudeme a zkusíme najít průchod mezi hotely. Jak jsem psala nahoře, nenašli jsme, ale přesto vám dám jeden fajn tip, jak si užít soukromé písčité pláže. Prostě si hrajte na bohaté turisty! Na konci ulice Al- Hashemi St. se nachází resort Al Manara Hotel, Saraya Aqaba.
 Projdete brankou u vrátnice, vydáte se nahoru k hlavnímu vstupu a podle šipek se dáte k vilám podél hotelu. Tam bude další brána, která je otevřená (i když vypadá zavřeně). Pak už stačí seběhnout dolů. kde máte nejen nádherný bazén, ale dvě písčité pláže s lehátky. Pokud budete drzí jako Marťas, získáte i ručník. A jestli jste šťastlivci jako my, dostanete i meloun. Byla to otázka náhody? Možná ano, nicméně nám to vyšlo 2 dny za sebou a my si užili příjemný relax.
Ubytování jsme zařídili z hodiny na hodinu ZDE.


7. DEN

Část dne jsme strávili na pláži a naháněli pro nás jedny z posledních paprsků slunce, abychom přijeli lehce opálení a mírně spálení. K večeru nám nezbývalo nic jiného, než z Aqaby dojet zpátky do Ammánu. Cesta byla dlouhá, já dost unavená, takže díky bohu, že řidič byl tady Martin. Do Ammánu jsme dorazili okolo 23 hodin večer. Horší bylo to, že jsem neměli zařízené ubytování a proto jsme jeli opět do Jordan River Hotel, kde pro nás majitel našel poslední volné místečko. Nezbývalo nic jiného, než si pomalu urovnat věci v kufru a vyspat se dorůžova.

8. DEN

Letadlo nám letělo okolo 18 hodiny a my tak měli poslední hodiny na to, prozkoumat krásy Ammánu. Jako první zastávka byla Citadela, kde opět platí JP. Z ní jde krásně vidět na jordánskou vlajku a najdeme zde i muzeum, které skrývá krásné unikáty.
Druhá zastávka bylo římské divadlo, které bylo na mé poměry nádherné dochované. Ačkoliv se to nezdá, vyjít nahoru byla fuška a schody jsou neskutečné prudké. Pro lidi se strachem z výšek to není to pravé ořechové, ale když jsem to zvládla já, zvládne to každý!
Jedna z posledních zastávek byla mešita Abu Darwish. Za mě jedna z nejkrásnějších mešit, kterou v Jordánsku najdete.  Jen tedy z fotek vypadala více přístupnější, než ve skutečnosti je. A tak si ji užijete pouze z pár procent.
Na závěr naší cesty už jen stačilo nakrmit naše auto, vypucovat ho od prachu a pevné hmoty ptáků, kteří na nás v Aqabě zaútočili, vrátit auto, nakoupit suvenýry a vydat se zpět na dlouhou cestu do Ostravy.



Musím uznat, že mi tato dovolená dala opravdu dost. Především, že mohu věřit pouze sama sobě, nebo to že i třicátníci mohou být nespolehliví. A ačkoliv náš plán zní růžově, nebylo dne, kdy by se nám něco nepodělalo. O tom však už v jiném článku. Stejně tak jsem si pro vás připravila foto deníčky z Jordánska, kde můžete nasát ještě více atmosféru a v neposlední řadě video.
A co vy, jaká byla vaše poslední cesta za hranice? Navnadila jsem vás a uvažujete o tom. navštívit Jordánsko?


2 komentáře

  1. Jordánsko mě láká už delší dobu, tak doufám, že mi to třeba příští léto vyjde :) Krásný článek a vypadá to, že jste si tam teda užili srandy :D :D

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. Moc děkuji, určitě ti to vyjde! :) Musím uznat, že užili. Hlavně, když jsme museli ujet z benzínky bez placení. :D

      Smazat