VZPOMÍNKA NA VÁNOCE

pondělí 24. prosince 2018


Dřevo v krbu praská, v naších srdcích láska, jehličí krásně voní a rolničky tiše zvoní. Štědrý den je tady a s ním nastalo to období, kdy můžeme veškeré starosti hodit za hlavu. Teplé vánoční ponožky na nožky, cukroví, horké kakao a zaparkovaný zadeček u pohádek, které právě běží v televizi.

Z celého srdce Vám všem přeji krásné pohodové prožití vánočních svátků. Ať se veškerá starost zruší a zavládne pokoj v duši. Pohodu, klid a žádné hádky, užijte si tyto krásné svátky. Užijte si čas strávený po boku své rodiny, nasajte ducha Vánoc a dopřejte si to, co si během roku dopřát nemůžete. Děkuji Vám za veškerou podporu ve formě komentářů či zpráv. Je to pozitivní nakopávač, který člověku řekne- MÁ TO SMYSL. Veselé Vánoce a bohatého Ježíška Vám všem. ♥

Čím jsme starší, tím se z našeho srdce vytrácí to právo kouzlo Vánoc, které jsme cítili jako malé děti. Možná je to tím, že přestaneme věřit v Ježíška, možná také tím, že v tomto období nám přibylo spousta nových povinností a starostí. Nakupování dárečků, pečení cukroví, úklid. Toto vše zkrátka musíme udělat, protože to k Vánocům patří. Dnes, kdy je taťka v práci vzdálené 400 km od domova, doděláváme poslední rumové kuličky a všichni s bolavým krkem marodíme u pohádek, zavzpomínala jsem si na Vánoce v podání malé copaté Andrejky.

Prosinec byl pohádkově bílý. Zasněžená krajina, která Vás vábí skrz okno, veverky skákající po smrkových větvích, srnky hledající kousek žvance. Doslova pohádková zima a ještě pohádkovější Vánoce. Každé ráno nás maminka budila okolo osmé hodiny slovy "Stromečku vstávej, ovoce dávej, umyj se, učeš se, je Štědrý den". Rozespalí, ale natěšení jsme vyskočili z postele. Zadečky zaparkovali u pohádek, po většinu to byly Chobotničky z II. patra. Naše snídaně byla v podobě čerstvé vánočky s máslem a teplým kakaem.

Okolo deváté hodiny jsme se teple oblékli a pospolu se sousedy se vydali na vánoční procházku do lesa. S taškou suchého pečiva, měsíčků jablíček a mrkví nakrájené na kolečka, jsme se zastavili v krmelci. Přeci o Vánocích bychom měli myslet na všechny. Procházka byla tradičně zakončená v nedalekém rodinném bistru, kde se vždy sejdou sousedé z okolí. Dospělí si dají teplou vařonku, dítka čerstvě uvařenou zelňačku (na kterou se těším rok co rok) a nakonec se vyřádily pořádně venku.
Když nám z nosu vysel rampouch, bylo na čase vydat se do pohodlí domova. Sněhem promočené oblečení, jsem rozvěsili na každé topení v bytě a jen ve štramplích jsme opět lapli na dupu k pohádkám,

Maminka v kuchyni vařila hrachovou polévku, dělala bramborový salát a smažila kapra. Tedy pro nás kuřecí řízek, s kaprem jsem si nikdy neholdovala. My s bratrem jsme netrpělivě pobíhali po bytě a ptali se, kdy už přijde Ježíšek. Chtěli jsme si rozbalit všechny dárečky, které jsme si napsali v dopise.

Večeřeli jsme vždy okolo šesté hodiny, kdy skrze okna zářila vánoční svítící dekorace. Ustrojili jsme malý stoleček v ještě menší kuchyni, já si vytáhla stojan s flétnou a před večeří jsme si zahráli a zazpívali pár koled. Respektive hraní jedné koledy zabralo klidně i 10 minut. Bratr mě rozesmával a nebo jsem si vzpomněla na velmi vtipnou věc, díky které jsem opět vyprskla smíchy. Nyní by to dopadlo nejspíše stejně. Čím jsme starší, tím jsem v duší větší děti.

U večeře jsme si pustili lodičky, rozkrojili jablíčko a pustili se do bašty. Natěšení z dárečků, jsme měli jídlo v sobě hned. Rodiče nás však schválně napínali a proto si svou porci pomalu vychutnávali. Nakonec se tatínek zvedl se slovy "Slyšeli jste to? Půjdu Ježíškovi otevřít okno." A odešel do obýváku, kde stál náš malinký, přeplácaný stromeček, kde ze zavěšené čokoládové kolekce, zbyly už jen háčky s provázkem.

S bráškou jsme se připravili na startovní čáru a vyčkávali na kouzelný zvoneček. "Cililiiiiiink...." rozeznělo se bytem a naše nohy vystartovaly kupředu. Div, že jsme se o sebe nepřerazili. U stromečku byla spousta dárečku. Malých, velkých, těžkých i lehkých. Spása pro oči. Stromeček kromě žároviček oživily zapálené prskavky. Vzduchem lítal balící papír a ozývaly veselé jásoty dětských hlásku, když si malá Andrejka rozbalila panenku a nebo lehce větší Mareček Xbox 360.

Ačkoliv mi Ježíšek nikdy nedonesl dárečky, které jsem si vypsala z vánočního katalogu Pompa, bylo to krásné období, na které ráda vzpomínám snad každé Vánoce. A jak jste prožívali Štědrý den v dětských letech Vy? Máte nějaké rodinné tradice, které dodržujete dodnes?

Okomentovat